Spravujeme polovinu dat českého internetu a budujeme moderní centrum pro start-upy

Hospodářské noviny v pondělí uveřejnily dvoustránkový rozhovor s panem Josefem Šelepou ve svém tištěném i on-line vydání s titulkem “Spravuje polovinu dat českého internetu. Nyní TTC Marconi buduje moderní centrum pro start-upy v pražských Malešicích”. Celý rozhovor, ve kterém se dočtete o dlouhodobých plánech skupiny i její historii, si můžete přečíst níže. Zabere vám přibližně deset minut čtení.

HN: 

Většině veřejnosti název TTC Marconi nic neříká. Mezi odborníky je však tato česká firma pojmem, protože jde o klíčového dodavatele pro kritickou infrastrukturu v tuzemsku. Podniká​ní skupiny TTC nepřímo zasahuje každého Čecha: jejím obřím datovým centrem v pražských Malešicích proudí zhruba polovina dat tuzemského internetu. A v areálu firmy v Jinonicích, který patří do realitní části jejího byznysu, se natáčí show Tvoje tvář má známý hlas.

Firma v posledních letech posilovala akvizicemi a hodlá v tom pokračovat. Velké plány má TTC i v Malešicích, kde kromě datacentra vlastní dva další areály. „Chceme zde postupně vybudovat nové moderní centrum a přitáhnout sem technologické start-upy,“ říká v rozhovoru pro HN Josef Šelepa, jednatel a jeden ze spolumajitelů skupiny. Podle něj je TTC Marconi připravena do projektu investovat vyšší stovky milionů korun, aby mohl do dvou let začít fungovat.

HN: Máte v názvu jméno italského vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielma Marconiho. Přitom jste firma vlastněná českými majiteli. Jak to?

Jsme navíc v našem oboru na celém světě jediní, kteří mají jméno Marconi v názvu. Zaregistrované ho má řada firem, ale nikdo ho nepoužívá.

HN: Jak k tomu ale došlo?

Počátek TTC Marconi je ve Výzkumném ústavu telekomunikací. To byla v Československu vývojová organizace pro tehdejší podniky jako Tesla Strašnice nebo Tesla Liptovský Hrádok. Nic jsme ale nevyráběli. Po sametové revoluci neměl nikdo o náš vývoj zájem. Byli jsme také za Západem technologicky téměř deset let pozadu. Proto jsme se v několika lidech rychle snažili postavit nějakou vlastní výrobu, abychom přežili. Na začátku 90. let byl velký hlad po telefonech – šlo o pevné linky pro kanceláře nebo obchodní centra. Postavili jsme k tomu účelu vlastní přenosová zařízení a začali je dodávat. Byla to pro nás nejenom existenční záležitost, chtěli jsme také zvýšit svoji atraktivitu. Pro velké firmy Siemens, AT&T nebo Alcatel jsme nebyli zajímaví. Podařilo se nám ale napojit na italskou Marconi SPA, což byla pokročilá firma s vynikající technologií v oblasti optických systémů. Oproti ostatním ale byli pořád ještě malí.

HN: Takže jste pro ně byli partner.

Přesně. Nám se navíc podařilo v roce 1992 přesvědčit SPT Telekom (tehdy jediný operátor v Česku – pozn. red), aby digitalizoval celou Prahu a Brno pomocí systémů Marconi. To byl důvod, proč do toho tehdy Italové šli a uzavřeli s námi společný podnik TTC Marconi, kde získali 49 procent.

HN: Teď jste ale zase stoprocentními vlastníky.

Marconi před rokem 2000 prodalo svoji vojenskou divizi, která vyráběla radary a navigační systémy pro letadla a lodě, korporaci BAE Systems. Začali pak po světě ve velkém skupovat telekomunikační firmy. Jenže to přepálili, skončil telekomunikační boom a dost levně je koupil Ericsson. Ten se postupně začal orientovat na 4G a 5G sítě a my jsme se mu do této strategie nehodili. Proto jsme se s nimi v roce 2014 dohodli na vykoupení jejich podílu a od té doby je TTC Marconi zcela vlastněná investiční skupinou TTC. Až do loňska jsme ale Ericssonu pomáhali s vývojem a pořád s nimi spolupracujeme.

HN: Co je základem vašeho byznysu?

My jsme systémový integrátor. Děláme tři hlavní věci. Energetiku, železnici a kritickou komunikační infrastrukturu, například ve státní správě. Nejnověji se věnujeme kybernetické bezpečnosti a ochraně firem proti hackerským útokům.

HN: Zůstalo vám ještě něco z telekomunikací?

Klasické telekomunikace pro nás skončily po roce 2000 s postupným masovým nástupem mobilních sítí. Zůstali jsme u specifických sítí pro energetiku a železnici, kde jsme kromě integrace jiných systémů vyvíjeli i vlastní zařízení. V energetice jsme se prosadili zařízením, které přenáší takzvané signály ochran a umí v případě poruchy nebo třeba úderu blesku během několika milisekund vypnout celý úsek vysokého napětí a zabránit rozsáhlému blackoutu. Jde o zařízení, které jsme sami vyvinuli. Řešení zajišťující ochranu sítě jsou naší specialitou. Je to dost specifický trh, který jsme obsadili v Česku i na Slovensku. Prosadili jsme se v Rusku, kde máme polovinu trhu, druhou část má ABB. Vyvážíme je do 30 zemí po celém světě.

HN: Jedním z nejdůležitějších zákazníků je tedy ČEZ?

Koncem loňského roku jsme s ním uzavřeli kontrakt za 2,1 miliardy korun, který představenstvo ČEZ Distribuce tento měsíc potvrdilo. Takže ano. Stojíme v čele konsorcia, které pro ČEZ do roku 2025 vybaví 20 tisíc distribučních trafostanic, aby zvládly fungovat v decentralizované energetice. Dodáme skříně s měřicí technikou, která bude neustále měřit kvalitu napětí, fázové poměry a další parametry spojené s převodem vysokého napětí na nízké napětí. Všechny údaje se pomocí komunikačních jednotek stáhnou zabezpečeně do speciálně budovaného datového centra, které ČEZ vytvoří jen pro tyhle účely. Denně se tam načte asi miliarda údajů.

HN: Jaký jste měli loni hospodářský výsledek?

Celá skupina TTC včetně nemovitostí měla loni obrat něco přes miliardu a 230 milionů korun EBITDA. Čistý zisk byl něco přes 100 milionů.

HN: Jaký čekáte vývoj?

Jen moderní technologie pod TTC Marconi, které zahrnují energetiku a železnici, se během dvou až tří let přehoupnou přes miliardu. Na EBITDA budou minimálně na 150 milionech korun. Podle toho, co už máme rozpracováno, to mohu s klidným svědomím říct. Jak energetika, tak dráhy jsou nesmírně perspektivní. Sama TTC Marconi už měla miliardu obrat v polovině nultých let, když vrcholil boom v telekomunikacích a optických sítích. Pak to pokleslo. Tehdy jsme jako skupina koupili několik budov a začali budovat realitní větev, která tvoří obratově i v zisku menší polovinu.

HN: Máte ale docela významnou část tržeb v Rusku. To by mohlo být riziko.

Máme tam společný podnik TTC Energoservis. Děláme hlavně energetiku a v menší míře dráhy. V Rusku nám klesl obrat hlavně kvůli poklesu cen ropy a útlumu investic. Dřív jsme tam dělali asi 150 milionů korun ročně. Ty dopady nynějšího zhoršení vztahů neumím úplně odhadnout. Bezprostřední tlak na vystrnadění českých firem v Rusku zatím není. Pokud jde o nás, když už jsme tam 20 let, tak v tom chceme pokračovat.

HN: Kdy jste se dostali k datovým centrům?

To byl nápad našeho tehdejšího kolegy, otce nynějšího šéfa CETIN Martina Škopa. Šlo původně o malé datové centrum, které mělo propojit všechny operátory v Česku. Bavíme se o roku 2000, kdy ještě nebyl rozvinutý internet. Od té doby z toho vyrostlo obrovské datové centrum v Malešicích. Je tam nejvyšší úroveň kybernetické ochrany, dvakrát zajištěný zdroj energie. Dá se říct, že dnes je téměř polovina všech dat na českém internetu uložena v datových centrech TTC. O vysoké míře bezpečnosti svědčí to, že u nás zálohují některé banky své internetové bankovnictví.

HN: Budete datacentra dál rozšiřovat?

Loni jsme začali třetí etapu rozšiřování, do které investujeme kolem 150 milionů korun, a s investicemi počítáme i do budoucna. Na datacentrum ale navazuje ještě jiná věc. Založili jsme vlastní inkubátor pro start-upy 4eggs, který bude v budoucnu sídlit v Malešicích přímo vedle datacentra. Máme tam dva velké areály. V části jednoho chceme postupně vybudovat nové moderní centrum a přitáhnout sem technologické start-upy, ale i další zajímavé firmy hlavně z ICT oblasti. Můj velký sen je pomoci vytvořit z této části Malešic postupně jakýsi moderní technologický park, kde budou působit špičkové technologické firmy a který nastartuje výraznou proměnu této části Malešic.

HN: V jaké je to fázi?

S inkubátorem jsme začali letos na jaře a v současnosti je v něm už první projekt zaměřený na oblast chytré energetiky. Co se technologického centra týče, tak věřím, že bychom příští rok mohli začít se samotnou přestavbou. Fungovat by mohlo v horizontu dvou let.

HN: Kolik jste do toho připraveni investovat?

Vyšší stovky milionů korun.

HN: V posledních několika letech jste udělali několik akvizic. Jaká byla největší?

Akvizice areálu TTC Atrium v Trutnově, kde sídlí řada průmyslových podniků, třeba ZPA. V roce 2019 jsme koupili slovenskou společnost ReFoMa, která se specializuje na oblast kybernetické bezpečnosti. Hlavní loňskou akvizicí bylo odkoupení majoritního podílu v pardubické firmě AWOS, což je jeden z největších českých výrobců průmyslové elektroniky. Mezi české zákazníky patří Škoda Transportation. Dělala i pro Unicontrols, který skončil v insolvenci, a my jsme loni získali zbytkovou část podniku. Pokud jde o AWOS, koupě nám umožní převést do Pardubic veškerou sériovou výrobu, v Praze si necháme výrobu prototypů a menší série. Koupili jsme také menší firmy Anete a ApS Brno, které vytváří aplikační software. V oblasti ubytovacích a stravovacích systémů ve školství a zdravotnictví patří mezi tři nejvýznamnější dodavatele na trhu.

HN: Kolik jste za akvizice dali?

Jednalo se o stovky milionů korun.

HN: Poohlížíte se dále? Kde má pro vás smysl posílit akvizicí?

Ano, chceme dál růst akvizicemi. Zajímavá je oblast datové analytiky. Založili jsme vlastní oddělení, které se tím zabývá. Hledáme talenty, ale klidně bychom si nějakou znalost dokoupili, protože to je rychlejší. V datové analytice a zpracování dat přichází skutečná revoluce. Další oblastí, která nás zajímá, je bezpečnost kritické infrastruktury. Té dáváme poslední dva roky prioritu a vytváříme z ní novou nohu našeho podnikání.

HN: Kdo jsou zákazníci?

Klíčovým klientem jsou provozovatelé kritické infrastruktury. Spolupracujeme třeba s bezpečnostním útvarem Správy železnic. Téměř rok jsme integrovali a testovali naši bezpečnostní integrační platformu na pražském letišti v Ruzyni. Funguje to jako nadstavba všech platforem, které na letišti jsou – přístupových, kamerových, protipožárních ale i řady dalších. Vedle toho budujeme takzvaný konvergovaný „Security Operation Center“ (SOC), který umožňuje outsourcovat část bezpečnostních služeb, a to jak pro kybernetickou, tak fyzickou bezpečnost. To je určené nejen pro provozovatele kritické infrastruktury, ale i pro velké průmyslové firmy, obchodní centra a vůbec všechny, kdo mají větší bezpečnostní nároky. Zájem mají také firmy, které samy poskytují bezpečnostní služby a hlídají kyberútoky, protože jim dává smysl k tomu využít i naše datové centrum. Ze SOC se dá napojit také na datové toky institucí. Třeba u nemocnic je o to velký zájem. Po nedávných kyberútocích zjistily, že je to pro ně bohužel realita a zároveň si nemohou dovolit budovat svoji ochranu samostatně.

HN: A co drážní část vašeho byznysu?

Začali jsme v 90. letech vyrábět vlastní pobočkové telefonní ústředny. Byli jsme také u toho, když se podél kolejí začaly klást optické kabely. Základem jsou ale dispečerské systémy, které musely být kvůli bezpečnosti naprosto autonomní. Dráha už teď nemá „červené čepice“ a provoz na hlavních koridorech řídí dispečerská centra v Praze na Balabence a v Přerově. Obě mají naše komunikační řešení s dotykovými displejovými terminály, přes které dispečeři komunikují.

HN: Už jste zmínil koupi Unicontrols. V čem to pro vás bylo důležité?

Měli technologie, které podstatně doplnily naše vlastní portfolio pro železniční dopravce. Dodávali jsme hlavně pro železniční infrastrukturu. Teď máme i vlastní informační a rezervační systémy. Údaje o jízdních řádech na displejích nebo o rezervacích jdou přes naše zařízení. Sbíráme data z jednotlivých vozů – třeba o funkčnosti brzd, jestli jsou zavřené dveře nebo ve vagoně na záchodě teče voda. U vlaku, který přijíždí do stanice, je hned vidět, co se musí opravit a doplnit. V datové analytice je vůbec obrovská perspektiva – pro dopravce i pro nás. Jednak se dají poškození předvídat. K servisním úkonům jde průběžně přiřazovat ceny, což – pokud vím – nikdo v Česku dosud nemá. Naší ambicí je nakonec vytvořit takový železniční „SAP“ pro optimalizaci údržby a oprav, který by šel ale použít i jinde. Koupě Unicontrols nám v tom ušetřila hodně času a zdrojů.

HN: Po vlně železničních nehod se v Česku začalo mluvit o vlakovém zabezpečovacím systému ETCS, který propojuje počítač a vlak. Máte tady nějaké plány?

Hodně nás to zajímá. Pokud má železnice konkurovat letadlům, musí jít vypravit vlak ve Stockholmu a dojet s ním do Říma bez toho, že by se na hranicích měnili strojvedoucí a průvodčí, protože je každý národní zabezpečovací systém odlišný. V Česku se chceme účastnit tendru na rekonstrukci 82 příměstských vlaků CitiElefant, které se budou předělávat na systém ETCS. Šli bychom do toho ve spolupráci s dalšími českými partnery.

HN: Chcete si tedy sáhnout na miliardové tendry u dopravců.

Nejde jen o rekonstrukce vlaků. Nás dlouhodobě zajímá GSM-R, což je mezinárodní standard bezdrátové komunikace pro železniční aplikace. Jdou přes něj i datové přenosy pro ETCS. Do deseti let ale tenhle systém nahradí 5G, kde bude prostor pro virtuální síť pro datové přenosy na železnici. Naše zařízení by sloužila k tomu, aby se komunikace strojvedoucích a dispečerů propojila. Budeme se účastnit i standardizace tohoto systému, protože jsme nově členy UNIFE (Organizace evropského železničního průmyslu – pozn. red). Vedle Ericssonu, Alstomu a dalších.

HN: Vyvíjíte tady nějaký vlastní systém?

Naším partnerem je Ericsson. Už jsme s nimi měli dělat jednu zakázku v Indii. Neměli jsme ten systém ale tehdy hotový a byly tam velké sankce. Zkrachoval také náš indický partner a bez toho se v Indii působit nedá. Dneska už to ovšem hotové je. Velkou šanci vidím na Ukrajině, kde my i Ericsson dlouhodobě působíme a představujeme jim tohle řešení. A pořád je tu ta Indie. To by mohla být první země, kde bychom mohli uspět. 

 

Rozhovor si můžete přečíst také na webových stránkách Hospodářských novin, naleznete ho za platební bránou na tomto odkazu: https://archiv.ihned.cz/c1-66944570-spravuje-polovinu-dat-ceskeho-internetu-nyni-ttc-marconi-buduje-moderni-centrum-pro-start-upy-v-prazskych-malesicich)